Moji potkani ZDE
Ohodnotím blog ZDE
Vytvoř si originální fotku ZDE

Červenec 2009

Nabízí se hřebec III

31. července 2009 v 12:04
Hřebec Cortéz se nabízí k připoušetění klisen. Cena : 300 podkov.

Cortéz♂


Přebarvování v SSL1

31. července 2009 v 11:36 | Šíša |  Návody pro vše

Přebarvování v SSL1


1. Tohle si otevřete v Photo Filtre Studio:

Tento počítač→Data C (nebo D-prostě tam, kam jste si tu hru uložili)→Složku, kde je to uležené (Starshine,Stabenfeldt,...)→Tam máte složku Data→A tam jsou materiáli na přebarvování, např.: StarshineBody.tga , LisaBody.tga , LisaFace.tga ... je tam prostě všechno.

!ORIGINÁLY SI UKLÁDEJTE!

2. Máte tělo Starshina, které přebarvíte podle svého.
Příklad :
↓↓↓
 (Takhle bude pak vypadat ve hře)

3. Až budete hotovy s přebarvováním, dejte Paletu barev
a zaškrtněte 128 barevOK
(obrázek se trochu změní, ale toho si nevšímejte)
4. Pak to uložte zpátky mezi Data pod stejným názvem, jaký je (StarshineBody.tga)→Uložit

U Lisy a ostatních postupujete stejně.

1.DÍL

30. července 2009 v 22:37 | Šíša |  Duch černého koně

První den ve škole


Linda byla super. Povídali jsme si o tom, jak jsem se tvářila, když jsem sem před chvílí přišla.
***

Úvod a postavy

30. července 2009 v 12:17 | Šíša |  Duch černého koně

Úvod


Jak už to v každých příbězích chodí, tak i tady se Lisa se svými rodiči stěhuje. Lisa o Jorviku v životě nic neslyšela a ani nevěděla, že vůbec existuje.
Jorvik jí připadá tak růžový a temný zároveň a právě tady začala mít divný pocit. Jako by jí neustále něco sledovalo.
To byla první věc a ta druhá byla škola. ráda poznávala nové lidi, ale to bylo poprvé, co měla přestoupit na jinou školu a začít si hledat nové kamarády. Lisa měla plnou hlavu starostí. Co když se mi budou smát, jak vypadám? Co když si tam nikdy nenajdu žadný kámoše? Co když si učitelé na mě zasednou taky kvůli vzhledu? Pomoc! Ale to neznala Jorvik. Ale jak přesně tohle dopadne, se dozvíte v komixu...

Ještě pár fotek

30. července 2009 v 11:14 | Šíša |  Ze života
Tak z dneška ještě pár fotek ze Starshine. Zase jsem přebarvovala, ale už né moc, jenom Joshe a Khaana.
A tady jsou:

Josh xD
Concord
Ještě jednou Lisa a Starshine (Holly a Pegas-Holly dám asi jiný jméno)
Khaan
Na závodech
A tady po závodech, Lisa radostí předvádí své kousky xD (ale myslím. že chtěla sesednout)
A brzy komix Duch černého Pegase (předělaný)

Njn...

29. července 2009 v 23:27 | Šíša |  Ze života
Tak jo no...
V Jinolicích jsem jenom jednou přespala, ale proč jsem odjela vám napíšu...prostě někdy...to teď neřešte...

A zatímco tu potají (teď už ne) brouzdám po blogu, všimla jsem si, že někteří začali přebarvovat Starshina a ostatní. Do teď jsem to vůbec nechápala, jak to děláte, ale díky Nuttii teď můžu přebarvovat taky. Baví mě to, fakt prdel je měnit xD A nejspíš budu z tohohle Starshina dělat komix k Černému Pegasovi (příběh předělám).

Tady máte pár fotek z přebarvování Starshina s Lisou a ostatními→Černý Pegas s Holly

Lisa→Holly
Starshine→Černý Pegas
Holly a Pegas spolu
Anne
Anne a Concord
Linda
Alex (černý vlasy jí opravdu neslušej xD, ani jsem na ní nic moc neměnila)
Ostatní (ne všichni jsou přebarvení)
Mno později tu budou další fotky xD

Zase pryč

27. července 2009 v 12:12 | Šíša |  Ze života
Za hcvíli odjíždíme stanovat do Jinolic, takže tu týden nebudu. Tentokrát to nebude od Po do Pá, ale od Po do Ne, prostě celý týden. Škoda, že v Jinolících nejsou takhle koně jako byli v Sedmihorkách. Ani už nejedu s babičkou, strejdou, bratrancem, sestřenicí a jejich tátou. Teď jedu s našima bráchou a ještě dvěma sourozencema. Já už mám zabaleno, ale pořád je tu naspěch.
Tak za týden mě tu uvidíte a do té doby musím stopnout svůj blog a stáj Zlatá podkova.

Tak mějte se tu hezky a za týden!:))

Chybu neděláte vy

26. července 2009 v 11:20 | Šíša
Na něco jsem přišla. Když posíláte mail, tak se sice podepíšete, ale ono se to odešle bez podpisu (jen když se podepíšete do druhého rámečku Od:). Chybu neděláte vy, ale e-mail nebo blog. Takže až mi budete zase psát, tak se podepište hned v textu a ne do toho druhého rámečku Od: . Jinak kdo to tak neudělá, tak jeho přání ignoruju!

Nepodepisujete se!

25. července 2009 v 19:51 | Šíša
Posíláte mi maily se svými odpovědi, ALE NEPODEPISUJETE SE! A já nebudu zkoumat IP nebo něco podobnýho! Takže pokud mi zase něco pošlete a nebude tam aspoň vaše přezdívka, tak vám podkovy nebo jiné věci nepřidám! (to je hlavně pro ty, co se vůbec nepodepisujou)

7.Soutěž

25. července 2009 v 11:46 | Šíša

7.Soutěž


Otázka za 150 podkov
I v téhle soutěži můžeš odpovídat jen jednou!

6.Soutěž

25. července 2009 v 11:43 | Šíša

6.Soutěž


Otázka za 150 podkov
Jako i u ostatních soutěží, tak i tady můžeš odpovídat pouze jednou!

Hors*ka-majetek

23. července 2009 v 22:23

Hors*ka


Profil→click

Majetek : X

Hors*ka

23. července 2009 v 22:20

Hors*ka

Podkov - 450

Jméno/přezdívka : Hors*ka
Web : click
E-mail : hors.ka@seznam.cz

E-mail má chybu

23. července 2009 v 10:51 | Šíša |  Ze života
Od včerejška nějak blbne e-mail. Teda aspoň u nás. Taky vám nejdou číst zprávy? Mě se tam ukáže ňáká blbost, který vůbec nerozumím. Doufám, že to dají do pořádku, protože já potřebuju pracovat (stáj Zlatá podkova-vaše hříbata, co kupujete atd.).

Kofokoník

21. července 2009 v 21:56 | Šíša |  Moje výroba
Noví členové party. Parta tří kofolásků přijala nové kamarády-Broskvička a Luco.
A tady jsou fotky :
(zleva Broskvička, koník Josífek, Pecka, Julča a vpředu Kofík)
A samotný Josífek
Ten koník mi zabral skoro celej den a taky hodně práce, ale docela se povedl, ne?

Moji kofolásci

21. července 2009 v 10:46 | Šíša |  Moje výroba
Tak jako i možná někteří z vás, tak i já jsem si zkusila vyrobit kofoláska. Dohromady jsem jich vyrobila devět už od včerejška, ale z toho jsem si nechala tři. Hlavně mýho prvního (toho nikomu nedám).
A tady jsou fotky mích kofolásků :

Můj první kofolásek (vyrobila jsem ho hned na první pokus)
Další kofolásci :
Julča
a Pecka
Všichni tři
Tomu prvnímu se mi nedaří vymyslet jméno, ale časem mu ňáký sedne.
Baví mě je vyrábět a dneska budu určo vyrábět zase.

A jestli si chcete vyrobit i vy vlastního kofoláska, tak jsme se Sisinou vyrobily návod (ona fotila a já vyráběla).
Návod→click

Nový koníci

19. července 2009 v 14:08 | Šíša |  NOVINKY
Do stáje Zlatá podkova přibili další dva koníci :
Koně→click

Stanování

19. července 2009 v 11:51 | Šíša |  Ze života

SEDMIHORKY

Stanování v Sedmihorkách

Jela jsem s babičkou, strejdou, bráchou, druhym strejdou, sestřenicí a bratrancem stanovat do Sedmihorek.
Když jsme tam přijeli, tak jsme mysleli, že to tu nepřežijem ten celej tejden-malá pláž, hodně stanů atd. Začali jsme dospělý přemlouvat, abychom to sbalili a jeli do Jinolic. Ale oni, že to tu vydržíme a nakonec to nebude tak hrozný a měli pravdu.
Se sestřenicí Káťou jsme se vydali na průzkum okolí. Šli jsem po cestě a pak zabočili do lesa, kde bylo opravdu příjemně a klid. Šli jsem po tý cestě a trhali maliny a jak sme tak šli, v bahně jsme objevili koňské stopy. Chvíli jsme po nich šli, ale pak jsme se rozhodli vrátit se zpátky. Přijeli jsme k večeru a my nechtěli být u toho až se setmí.
Večer se už grilovalo. Když jsem dojedli, šli jsem si vyčistit zuby a spát.
Druhý den dopoledne jsme šli všichni hrát minigolf a pingpong. Pingpong jsem hrála po prvý a moc mi to nešlo, ale za ten tejden jsem se ho naučila suprově a párkrát i vyhrála. Nejlíp mi šel ale bedminton. Ještě jsme šli s Káťou do lesa a šli jsme po té cestě dál než včera. Pak jsme uviděli louku a za tou loukou ohradu. V ní byly dva poníci. Jeden to byl na 100% shetland a ten druhý (byl vidět jen z té dálky) jsme si mysleli, že je to fjord. Byli od nás dost daleko a my přemejšleli, jak se k nim dostat. Přes lodku se nám nechtělo (klíšťata a kopřivy). Mno tak jsme to nechali být.
Po obědě se šlo k vodě. Byla studená a mě trvalo asi půl hodiny než jsem tam byla celá.
Středa-Chtěli jsme jít na výlet, ale pršelo, tak jsme ve velkym stanu hráli karty (velký stan-tam spali strejda-bratrancův a Káti táta-brácha a bratranec, malý stan-tam spali zase babička se strejdou-babičky přítel, střední stan-tam jsem spala já s Káťou). Ještě ten den šla Káťa do lesa sama (mě se nechtělo). Když se vrátila, říkala, že kolem ní proklusal ten fjord (samozřejmě s jezdcem :D). Byla jsem trochu naštvaná na sebe, že jsem s ní nešla.
Ale nemyslete si, že sme celej den hráli jenom karty. Šli jsme hrát bowling do jedný restaurace. Ten mi tak nějak vůbec nešel, tak to za mě převzala babička (byla jsem na poslednim místě :D). Tam jsme si dali taky oběd.
Čtvrtek-To už bylo hezky a my se vydali na výlet. Šli jsme nějakou divnou cestou. Po cestě jsme hledali houby nebo ujídali borůvky. Pak jsme našli kamenné schody a nakonec nějakou cestu, kterou jsme se dostali na hrad. Tam jsme si koupili zmrzku a sušenky na cestu. Po jiné cestě jsme se chtěli dostat do nějaké hospody na oběd, ale místo toho jsme se dostali na rozhlednu. Rozhodli jsme se vrátit zpátky do Sedmihorek (Sedmihorky hot. 4 km). Tentokrát to nebyla normální cesta lesem, ale cesta skalami. Táákže jsme šlapali do schodů, nebo zase ze schodů a lezli skalami. Po tom šlapáním jsme konečně dorazili do hotelu v Sedmihorkách, kde jme si měli dát oběd, ale tam z nějakého důvodu nevařili a řekli ať dem do malé hospůdky jen pár metrů od hotelu. Bylo to z kopce a opravdu blízko. U hospody byl bazén, ale takovej špinavej (nikdo se tam nekoupal) a ohrada. Dali jsme si tam oběd. Už na začátku hospody jsme si všimli cedule Vyjížďky po domluvě, tak Káti táta šel a domluvil to. Museli jsme čekat na pána až přijede, protože jemu ten kůň patřil. Zatím jsme si žádného koně nevšimli, co jsme tam byli. Strejdové a kluci se vrátili do kempu (250 m po cestě) a my tam zůstalli s babičkou a čekali. Po chvíli se na cestě objevil kůň a na něm jela nějaká holka v jezdeckém oblečení. Pak přijel i ten pán a u hospody ve velké ohradě udělal několik dlouhých kolečkek s jednou malou holkou (asi 10 let), který to fakt šlo. Bylo vidět, že asi na koních jezdí. Pak s ní šel na 15cti minutovou vyjížďku do lesa (může se i na delší vyjížďku, 15 min-30,-kč ; 30 min-50,-kč). Vrátili se z vyjížďky a na řadu byla Káťa. Protože na koni nejezdila, tak s ní na vyjížďku nešel, ale dělal s ní 15 min. kolečka. Jel s ní krokem a pak i klusem a já koukala na Káťu, jak na tom koni v klusu skáče jako pytel brambor (neuměla klusat, ale ke konci už to začala chytat, takže jí to začalo jít). Pak jsem šla já. Mě už to šlo líp (vysedávat). Bylo fakt úžasný a ten pán byl moc hodný, taky jsme si povídali (jeho klisna se jmenuje Fáze). Slíbil nám zítřejší vyjížďku, i když jsme mu řekli, že už odjíždíme, on ale řekl, že to ještě stihneme.
Když jsme se vrátili do kempu, hned jsme šli do vody. Skoro k večeru jsme šli s Káťou do lesa s tím, že půjdem přes tu louku k těm koním (poníkům). Šli jsme a najednou jsme uslyšeli nějaký hluk. Otočili jsme se a uhnuli z cesty, protože kolem nás projeli dvě holky na haflinzících. Jeli cvalem a mi na ně pořád překvapením zírali. Strejda říkal, že tu někde je konšký tábor.
Celou cestu jsme si pak s Káťou povídali o koních, jak by bylo super mít vlastního koně. Dorazili jsme k louce a přemýšleli, jak přes ní. Já jsem pak řekla, že tam musí být ještě jiná cesta a co třeba zkusit tu cestu co je vždycky na záčatku před vstupem do lesa (my chodili do lesa cestou do leva a vpravo byla ještě jedna cesta, kterou jsme se rozhodli prozkoumat). Vrátili jsme se a šli tou odbočující cestou (pravou). Nebyla vůbec dlouhá. Udělali jsme pár kroků a stáli před ohradou. Ohrada byla fakt velká a byla na dvě půlky. V jedné ohradě byly dva poníci jeden hnědobílý strakáč a druhý vraník (oba byli stejného plemene, ale nevíme jakého-malý, ale větší než shetland a hubený, jako zmenšený český teplokrevník). V druhé ohradě byly shetlandský poník a to, co jsme si mysleli že byl fjord, byl highlandský pony (zatím největší v ohradě-asi 140 cm v k.). Všichni byli úžasní. Hladili jsme je a všude, kam jsme šli, oni šli vždycky za námi. Byli jsme tam s nimi dlouho (asi do desíti :D). Pak jsme se vrátili do kempu a šli do hospody u recepce, kde měla být nějaká country skupina.
Pátek-Odjezd. Už ráno bylo horko. S Káťou jsme se nasnídali a šli zase k ohradě za našimi miláčky. Ostatní se rozhodli dát si zase minigolf. Ještě dopoledne jsme šli k vodě a v hospodě na oběd. Pak jsme přemlouvali strejdu aby zavolal tomu pánovi, co má Fázi a chtěl nás vzít na vyjížďu. Ale on neměl čas. Někde ve tři hod. jsme měli už všechno sbalený a vyrazili domů.

Na začátku jsme si mysleli, jak to bude hrozný, ale s Káťou jsme tam pak chtěli zůstat dýl. Škoda že jsme ty poníky našli až takhle ke konci, ale myslím, že si nás i docela oblíbili. Ještě než jsme odjeli, tak jsme se za nimi stavili a rozloučili se s náma. Oni asi věděli, že další den už za nimi nepřídem, protože vždycky stáli u ohrady a čekali na nás a když jsme se s nimi rouzloučili, od ohrady se co nejdál vzdálily. Mno aspoň si to myslíme. Sebou jsme foťák neměli, tak tu fotky nebudou. Škoda...
Ale jinak to bylo super a za týden jedeme s rodiči do Jinolic:)

Týden pryč

13. července 2009 v 13:33 | Šíša |  Ze života
Za asi dvě nebo tři hodiny odjíždím na týden stanovat do Sedmihorek. Takže to tu všechno na tu dobu, co budu pryč, stopuju. Některým vyrostou hříbata dýl než za dvanáct dní, ale až přijedu, tak to zase všechno pojede.

Tak se mějte a za týden se zase uvidíme :D

Jaro s Luciferem-8.díl

12. července 2009 v 17:40 | Šíša |  Jaro s Luciferem

8.DÍL - V nebezpečí


Už jsme se pomalu blížili ke stáji. Zatímco jsem se hnala vpřed, za mnou dobíhal Erik. Běželi jsme do kopce ke stáji.
Udělala jsem pár posledních kroků a stála jsem před stájí odkud šel předchvílí ten děsivý výkřik. Stála jsem tam a zírala do Lufova prázdného boxu.
Za mnou stál udýchaný Erik a nechápavě se na mě podíval, ale když zjistil proč jsem v šoku, řekl: ,,Třeba je ve výběhu...". Nikdo kromě nás tu nebyl, tak jak by ho někdo mohl odvést do výběhu?! To by tam bylo i těch pár koní ze stáje.
Najednou jsem uslyšela slaboučký konšký výkřik. Možná, že měl Erik pravdu! Na nic jsem už nečekala a vyrazila k výběhu.
,,Sarah, počkej!", ozvalo se za mnou, ale já nemohla zastavit. To prostě nešlo!
Dorazila jsem k výběhu, ale ten byl otevřný a žadný koně uvnitř nebyly. Vešla jsem tam a šla k plotu, okud bylo vidět dolů do jízdárny. Ale tam také nikdo nebyl. Stála jsem u plotu a rozhlížela jsem se kolem v naději, že uvidím Lufa. Potom jsem znovu uslyšela zaržání. Rychle jsem přelezla plot a vyrazila.
Ani mě nezajímalo, jestli Erik běží za mnou, nebo tam zůstal. Jediné na čem mi teď záleželo byl Luf.
Běžele jsem z kopce k jízdárně.
Opravdu tam nikdo nebyl. Ale stejně jsem běžela dál.
Na rozcestí jsem se zastavila, abych si mohla trochu oddychnout a potom se rozhodnout, kam dál. Nemusela jsem se ani rozmýšlet, protože se ozvalo zase to ržání. Vzhlédla jsem a uviděla před sebou mlýn. Ržání šlo od něj! A když jsem zbystřila zrak, uviděla jsem Lufa!
Vyděsila jsem se ještě víc. Teď byl Luf opravdu v nebezpečí, protože byl vyděšený a kdyby udělal i tu sebemenší chybičku, tak by mohl přijít o hlavu.
Celá rozklepaná jsem se rozběhla k mlýnu. Už jsem skoro byla u Lufa, ale najednou jsem se rychle zastavila, protože přímo před mým nosem právě proletělo to jedno velké křídlo mlýnu.
Stála jsem tam a zírala na vyděšeného koně a přemýšlela, jak se k němu co nejdřív dostat. Obejít mlýn bylo moc dlouhé, ale nic jiného mě nenapadlo.
Konečně jsem se dostala k Lufovi.
Nebylo moc lehké ho uklidnit, ale zvládla jsem to. Pak mě napadlo, jak se odtud dostat. Dala jsem jednu nohu do třmenu, ale pak jsem hned ustoupila a podívala se na Lufa. Bylo tu další překvapení - jaktože je Luf osedlaný?! Hned jsem se o to přestala zajímat a nasedla na Lufa. Sotva jsem se posadila do sedla, ucítila jsem, jak si Luf stoupá na zadní. ,,Ale ne! Zase se plaší!", vykřikla jsem. Ze třmenu mi vyklouzla noha a já tam jen tak visela ze sedla.
Teď jsem se nemohla pustit! Jak bych se pustila, tak bych mohla ztratit Lufa a to jsem nechtěla. Já dokážu zvládnout Lufa. Vždyť takhle se vzjepjal i jednou při tréninku. Teď neudělám tu stejnou chybu! Najednou letělo další křídlo a nabralo mě.

Jak tohle všechno dopadne?! To se dozvíš v dalším díle!!